Pravidla pro překonávání překážek
Sníme, plánujeme, pracujeme na tom, abychom si svoje sny splnili. Můžeme si dělat jakékoliv plány a mít úžasné cíle, ale někdy se může přihodit něco, co naše plány rozmetá na tisíc kousků. A my pak pracně musíme ty kousky lepit zase dohromady. Většinou je to chvíle, kdy svoje plány musíme přehodnotit. Nebo dokonce musíme přehodnotit celý svůj život.
A někdy to nemusí být tak zásadní, jen stojíme před překážkou a potřebujeme se s ní nějak
vypořádat. Nebo jsme po cestě ke svému snu spadli do jámy a potřebujeme se z ní vyhrabat ven.
Ve všech případech to bývá období nelehké, a člověk má co dělat, aby ho ustál a pokračoval dál. Mně v takové chvíli pomáhá, když si představím, kolika různými zkouškami jsem už v životě prošla, jak jsem je zvládla, jak mi tyto zkušenosti pomohly v dalším životě a že i v tomto případě to bude určitě stejně. A právě proto, že mám zkoušky a překážky různého druhu za sebou, nabízím malý návod na jejich zdolání.
Pravidla pro překonávání překážek
Pravidlo 1: Snažit se zachovávat svoje každodenní zvyky.
Pravidlo 2: Dobře jíst (a nezapíjet problém alkoholem, nezajídat čokoládou atp.).
Pravidlo 3: Nepřestávat pravidelně cvičit ( i když je to to poslední, na co máme právě náladu).
Pravidlo 4: Chodit ven (i když se nám chce tak málo, jako cvičit).
Pravidlo 5: Těšit se z malých věcí (když věci "velké" zrovna nejsou v pořádku).
Pravidlo 6: Každý den si najít alespoň jednu věc, za kterou jsme ten den vděční vděčni.
Pravidlo 7: Neschovávat se před lidmi nebo opačně nepřebíjet aktuální stav bezduchou společností.
Pravidlo 8: Nebát se mluvit o tom, co řeším, s lidmi, kterým důvěřuji.
Pravidlo 9: Nedělat, že je všechno v pořádku, když to v pořádku není.
Pravidlo 10: Přijmout zkoušku, takovou, jaká je.
Pravidlo 11: Dovolit si prožít svoje pocity a nepotlačovat je.
Pravidlo 12: Neutápět se v pocitech lítosti sám nad sebou.
Pravidlo 13: Odpustit lidem, o kterých máme pocit, že nám ublížili.
Pravidlo 14: Odpustit sám sobě.
Někdy jsme schopní zkouškou projít téměř bezbolestně a rychle, některé věci potřebují více času a zanechávají v nás šrámy. Proto je odpuštění moc důležité, většinou bývá až na konci procesu procházeni zkouškou. Ne vždy to jde tak snadno, jak snadno se o tom píše (tedy - skoro nikdy to nejde tak snadno...).
Ale když se člověku odpustit podaří (ostatním i sobě), je to obrovská úleva. Člověk se cítí lehce a svobodně a je schopen pokračovat dál.
V této fázi je naše cesta většinou méně či více jiná, než byla v době " před". Je to v pořádku. Život je změna.
Může se nám také stát, že se nám cesta ztrácí v mlze a nevíme, kam jít. Dobrá zpráva je, že jsme schopní mlhou projít a zase uvidíme, kam jdeme a proč, a zase nám začne svítit slunce na cestu.
Přeji Vám, ať zdárně zdoláte všechno, co se Vám postaví do cesty.